Jelikož Austrálie je od naší malé země až příliš vzdálená, musí náš projekt překonat během výzkumu mnoho překážek. Přitom právě v Melbourne žije jeden z emigrantů, který s námi spolupracuje již bezmála dva roky. S Janem Košňarem navázal kontakt výjezd našich studentů z roku 2007. Právě od tohoto milého pána máme nespočet velmi cenných materiálů, ale jak bylo řečeno kontinent klokanů je daleko a tak si zde musíme poradit sami. Proto při každém nově objeveném zdroji zpozorníme a snažíme se možnost výzkumu ihned využít. Nyní jsme se dostali k adrese bratra Jana Košňara, a tak jsem se za ním ihned vydal do Litomyšle, kde Ota Košňar žije.
Během zdlouhavé cesty autobusem jsem si připravil vše potřebné pro slíbené interview. Otázky se píšou téměř sami a cesta naštěstí ubíhá docela rychle. V Litomyšli je mrazivý listopadový den. Zkontroluji adresu na útržku papíru a vyrážím směr centrum. Vypadám jako turista, kterého uchvacuje romantické Smetanovo náměstí. Procházím malebným podloubím a blížím se ke dveřím bytovky Oty Košňara, který již s nadšením čeká před vchodem.
Po chvilce zdvořilostní konverzace přecházíme k samotnému rozhovoru. Otázek mám mnoho a času není dost. Spolu s Janem strávil většinu dětství. Zajímají mě jejich zájmy, lásky, život za první republiky a vše, co dnešní Češi již dávno zapomněli. S chutí vypráví a nejednou se zasměje nad vzpomínkami z dětství, i když život tenkrát nebyl nejlehčí. Dále jsem zaměřil svou pozornost na všechny dokumenty, které pan Ota shromažďuje o svém bratrovi v Austrálii. Objevuji rodný list, tovaryšský list, několik dokumentů od imigrační komise a spoustu fotografií z období života v Československu, Německu i Austrálii – skutečný poklad pro mladého a nadšeného badatele.
Ke konci našeho setkání mi pan Košňar mě ještě ukazuje cestu k pověstným litomyšlským zahradám u zámku. Nádvoří projdu a pořídím poslední fotografie, než padne tma. Do autobusu usedám s velikým nadšením a dobrým pocitem z mého setkání s bratrem jednoho z našich krajanů v Austrálii. Jsem velmi rád, že jsme tímto nalezli možnost výzkumu zahraničního exilu i u nás doma, v České republice.
Lukáš Hájek